Arkýř Staroměstské radnice

Historické jádro radnice tvoří gotická věž přistavěná k někdejšímu Volflinovu domu zřejmě v roce 1364, kdy se stala novou dominantou náměstí. K věži se od východu pojí radniční kaple Panny Marie a patronů země české, která byla vysvěcena v roce 1381 a opatřena výstavním arkýřem směrem do náměstí. Kaple patří k tzv. václavským památkám, jak ukazují heraldické odznaky Václava IV. použité v její výzdobě – točenice a ledňáčci. Za vlády Vladislava Jagelonského byla kaple přestavěna a v roce 1481 znovu vysvěcena.Jiřina Hořejší – Petr Heřman, PRAGA CAPUT REGNI.

Míčovna v Královské zahradě

Ze Sudkova oblíbeného Hradu a Královské zahrady byla nejvíce poškozena budova Míčovny (někdy Velké Míčovny). Tato stavba, určená původně pro míčové hry, je renesanční památkou z roku 1567–1569 od dvorního architekta a stavitele Bonifáce Wolmutha.PV (VV, MS) [Pavel Vlček (Václav Vančura, Markéta Svobodová)], Královská zahrada (c. k. dvorní zahrada), in: Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany, Academia, Praha, 2000, s.

Gröbeho vila

Dvoupatrová neorenesanční vila v parku (původně soukromé zahradě) na pomezí Vinohrad, Vršovic a Nuslí byla postavena v letech 1870–1874 podle projektu Antonína Barvitia pro židovského podnikatele Moritze Gröbeho. Autorem interiérů stejně jako nedalekého pavilonu (původně zahradní herna se střelnicí, kuželnou či šachovými stoly) je Josef Schulz. Fresky na fasádě vily prováděl vídeňský malíř Kugler, plastickou výzdobu interiéru vytvořil sochař Detem.Bližší informace o přizvaných autorech bohužel nejsou známy. Srov.

Synagoga na Vinohradech

Vinohradská synagoga, někdy také nazývaná vinohradský templ, byla postavena v letech 1895–1896 podle projektu vídeňského architekta Wilhelma Stiassného (navrhl rovněž Jubilejní, dnes Jeruzalémskou synagogu v Praze či synagogy v Jablonci nad Nisou a Čáslavi).Zdeněk Lukeš, Splátka dluhu: Praha a její německy hovořící architekti 1900–1938, Fraktály Publishers, Praha, 2002, s.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici byl postaven v letech 1730–1735 jako římskokatolický kostel sv. Karla Boromejského v barokním stylu podle návrhu architektů Pavla Ignáce Bayera a Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V roce 1783 byl kostel zrušen a sloužil jako skladiště. V letech 1933–1934 byl předán pravoslavné církvi, která ho spravuje dodnes. V roce 1935 byl slavnostně zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi.PV [Pavel Vlček], Kostel sv. Cyrila a Metoděje, in: Růžena Baťková a kol., Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady, Academia, Praha, 1998, s.

Kostel sv. Václava na Zderaze

Původně románský kostel v obci Zderaz byl vysvěcen roku 1181. Po založení Nového města Karlem IV. v roce 1348 se svatostánek stal jedním z novoměstských farních kostelů. Ve druhé polovině 14. století došlo k přestavbě kostela v gotickém slohu, později byl renesančně a raně barokně upravován. Kostel (podobně jako dnes neexistující přilehlý klášter) měl být v 90. letech 19.

Jezuitská kolej na Karlově náměstí

Barokní kolej novoměstských jezuitů vznikla v několika stavebních etapách. V letech 1658–1665 a po roce 1674 byla vybudována jižní část s kaplí sv. Františka Xaverského za účasti architektů Martina Reinera a Carla Luraga (?), na další etapě se v letech 1687–1702 podílel Pavel Ignác Bayer, dokončena byla roku 1751 a po roce 1759, pravděpodobně za účasti Jana Josefa Wircha. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 zde byl v roce 1776 zřízen vojenský špitál.PV [Pavel Vlček], čp. 504/II, in: Růžena Baťková a kol., Umělecké památky Prahy.

Dílny Národního divadla na Větrově

Budovy skladišť a dílen Národního divadla s novorenesančními fasádami byly postaveny roku 1899 podle návrhu Karla SkopceIF [Iva Furáková], čp. 438/II, in: Růžena Baťková a kol., Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady, Academia, Praha, 1998, s. 325. na místě známém vzhledem k tamním přírodním podmínkám také jako Větrov, Větrná hora, Větrník či Na Větrově.Marek Lašťovka – Václav Ledvinka a kol., Pražský uličník I.: Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, Libri, Praha, 1997, s. 49–50.

Faustův dům

Faustův dům nebo také Mladotovský palác je v jádru gotickou stavbou, jeho dnešní podoba pochází z doby kolem roku 1820.RB [Růžena Baťková], čp. 502/II, in: Růžena Baťková a kol., Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady, Academia, Praha, 1998, s. 362–363. Majiteli domu byli mimo jiné anglický alchymista a mystik Edward Kelley a český šlechtic se zájmem o fyziku a chemii Josef Mladota ze Solopysk. Právě zájmy těchto majitelů podnítily vznik faustovské legendy, která se k domu váže.