Karlovo náměstí bylo po založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jeho jižní části.Marek Lašťovka – Václav Ledvinka a kol., Pražský uličník I.: Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, Libri, Praha, 1997, s. 320–322. Původně neslo název Tržiště velké, rynk Novoměstský nebo rynk Hořejšího města, od poloviny 15. století do roku 1848 Dobytčí trh, od roku 1848 se jmenuje Karlovo náměstí (po zakladateli Nového Města Karlu IV.).
Další z fotografií požární protiletecké nádrže na vodu pochází z prostoru Florence před budovou Muzea hlavního města Prahy (čp. 1554/52). Fotografie je zajímavá zejména stavbami v jejím pozadí. Vedle dominantní novorenesanční budovy muzea od Antonína Balšánka z let 1896–1898 (vlevo), která muzeu slouží dodnes, zachycuje snímek také dnes již neexistující stavbu sousední. Tato menší budova byla kavárenským pavilonem postaveným v nově zřízených městských sadech za zrušenou Poříčskou městskou bránou. Pavilon vznikl v letech 1875–1876 podle návrhu Arnošta Jenšovského a Maximiliána Wolfa.
Nádrž na vodu na náměstí Kinských u paty Sudkovy oblíbené zahrady na svahu Petřína byla umístěna blízko fotografova bytu a zároveň ateliéru na Újezdě 28, vzdáleného asi 500 m chůze.
Požární nádrže na vodu byly za druhé světové války budovány na veřejných místech Prahy jako ochrana před případnými leteckými útoky. Zdeněk Wirth jmenuje celkem 67 nádrží a dále na 40 „bassinů“ a dalších opatření v pražských sadech.Zdeněk Wirth – Josef Sudek, Pražský kalendář 1946. Kulturní ztráty Prahy 1939–1945, Nakladatelství V. Poláčka, Praha, 1945, nepag.
Protiletecká nádrž na vodu, sloužící pro rychlé hašení případných požárů v době války, byla uprostřed Hradčanského náměstí vybudována v roce 1944. Tato stavba je dobře doložená i díky zaznamenanému archeologickému výzkumu vedenému hradním archeologem Ivanem Borkovským, který zdokumentoval významný objev při hloubení nádrže. Jednalo se o nález vůbec první románské stavby v prostoru západně od bran současného Hradu, v oblasti někdejšího města Hradčan. Jednoprostorový kvádříkový dům ze 12.–13. století byl v místě pozdější stavby nádrže nalezen v celém půdorysu až do výšky max.
„Praha prožila s sebou všecky úspěchy a všechny triumfy tohoto státu a národa a protrpěla s sebou všecky jeho porážky, všechny jeho strasti a všechny jeho bolesti. Praha bývala synthesou státu, bývala symbolem národa a jeho historie; a čím byla Praha celému státu, bývala Staroměstská radnice celé Praze.“ Tato prorocká slova, předznamenávající zkázu radnice, pronesl Edvard Beneš jako prezident Československa na Staroměstské radnici dne 27. ledna 1936.Bohumil Hypšman, Sto let Staroměstského rynku a radnice, Pražské nakladatelství Václava Poláčka, Praha, 1946, díl II, s.
Protipožární nádrž na vodu na Staroměstském náměstí byla přistavěna v roce 1943 k pomníku Jana Husa od Ladislava Šalouna (1915). Byla zde ponechána až do poloviny 70. let 20. století.Kateřina Bečková, Zmizelá Praha. Dodatky I. Historický střed města, Paseka, Praha – Litomyšl, 2003, obr. 4 (nepag.). Nádrž patřila mezi stavby na větších náměstích, kterými se Praha v průběhu války připravovala na případné letecké útoky a s nimi spojenou potřebu požárních zásahů.