Historické jádro radnice tvoří gotická věž přistavěná k někdejšímu Volflinovu domu zřejmě v roce 1364, kdy se stala novou dominantou náměstí. K věži se od východu pojí radniční kaple Panny Marie a patronů země české, která byla vysvěcena v roce 1381 a opatřena výstavním arkýřem směrem do náměstí. Kaple patří k tzv. václavským památkám, jak ukazují heraldické odznaky Václava IV. použité v její výzdobě – točenice a ledňáčci. Za vlády Vladislava Jagelonského byla kaple přestavěna a v roce 1481 znovu vysvěcena.Jiřina Hořejší – Petr Heřman, PRAGA CAPUT REGNI.

Oblast Palackého náměstí a jeho okolí na východním předmostí Palackého mostu patřila k nejvíce postiženým mylným bombardováním americké 8. letecké armády 14. února 1945. Josef Sudek náměstí nepřímo zachytil na snímcích Palackého mostu, jeho okolí se věnoval zejména na velkém konvolutu fotografií nedalekého kláštera Na Slovanech, známého jako Emauzy. Na jednom snímku však zachytil rovněž samotné náměstí se zničeným obytným domem na nároží ulic Gorazdovy a Na Moráni (Na Moráni 3, čp. 360/II). Dům se secesními prvky byl podle návrhu Bedřicha Münzbergera postaven v roce 1895.

Kamenný most se sedmi oblouky, zvaný původně Podskalský a v letech 1940–1945 Mozartův, byl postaven v letech 1876–1878 podle projektu Bedřicha Münzbergera a Josefa Reitera. Dne 14. února 1945 byl při náletu USAAF zasažen poslední mostní oblouk na novoměstské straně. Zároveň s ním byla poškozena také dvě sousoší s náměty ze starých českých pověstí od sochaře Josefa Václava Myslbeka – Lumír a Píseň (1888) a Přemysl a Libuše (1982).„ (…) nejtěžší umělecká ztráta je zničení sousoší Lumíra a Přemysla s Libuší na mostě Palackého od J. V.

V epicentru pražského povstání se ocitla také budova Národního muzea, stojící poblíž terče budov Českého rozhlasu. Sbírky muzea byly naštěstí včas přestěhovány na venkov, ztráty ale utrpěla samotná budova. Novorenesanční monumentální stavba Josefa Schulze z let 1885–1890 byla poškozena leteckou pumou Luftwaffe dne 7. května odpoledne.

Dne 5. května 1945 večer vydal velitel zbraní SS Carl Friedrich von Pückler-Burghaus rozkaz, kterým nařídil použití německých vzdušných sil proti pražským povstalcům.Srov. Michal Plavec – Filip Vojtášek, Bomby na Květnou neděli. Letecká válka nad Prahou a okolím v březnu až květnu 1945, Svět křídel, Cheb, 2012, s. 281–293. Zahájeno bylo následujícího dne a mezi hlavní cíle patřila budova rozhlasu na Vinohradské třídě, oblast Václavského náměstí a historické jádro pravobřežní Prahy. Použity měly být trhavé a zápalné pumy. Následující den 7.

Požární nádrže na vodu byly za druhé světové války budovány na veřejných místech Prahy jako ochrana před případnými leteckými útoky. Zdeněk Wirth jmenuje celkem 67 nádrží a dále na 40 „bassinů“ a dalších opatření v pražských sadech.Zdeněk Wirth – Josef Sudek, Pražský kalendář 1946. Kulturní ztráty Prahy 1939–1945, Nakladatelství V. Poláčka, Praha, 1945, nepag.

„Barikády! Kolik hrdinství, kolik statečnosti, sebeobětování a bratrské svornosti vyrostlo a zrodilo se na těchto nezvyklých stavbách!“ Ladislav Matěj Pařízek, A lid povstal, Aventinum, Praha, 1945. Cit. podle: Tomáš Jakl, Barikády a bojiště Pražského povstání, Paseka, Praha, 2014, s. 17, 19.

Budova postavená jako novostavba Ministerstva zahraničního obchodu na základě návrhu Josefa Sakaře v letech 1920–1922 byla v období protektorátu chráněna mohutným obezděním parteru. Podobné opatření se týkalo mnoha pražských budov, například také pražského orloje či sochařských děl v interiéru chrámu sv. Víta. V případě budovy ministerstva nebyla cílem ochrany přímo památka, ale spíše instituce v ní umístěná.Zdeněk Wirth – Josef Sudek, Pražský kalendář 1946. Kulturní ztráty Prahy 1939–1945, Nakladatelství V.

Dům U Kindlů Název dle označení místa na fotografií Antonína Alexandra z Památkového sboru (AHMP, Sbírka fotografií, sign. A 17007). aneb dům U Zlatého supa (či U Supa) na parcele mezi Celetnou ulicí a Ovocným trhem je stavbou s počátky ve 13. století, jež se postupně proměňovala. Rozsáhlou přestavbu navrhl v roce 1804 známý pražský stavitel Karel Schmidt pro nového majitele Prokopa Gindla, majitele manufaktury na bižuterii. Budova byla zvýšena o dvě poschodí a opatřena novými fasádami.

Dům U Bílého páva v Celetné ulici poblíž Staroměstského náměstí byl silně poškozen v rámci cílených útoků na oblast Staroměstského náměstí a jeho bezprostředního okolí v době Pražského povstání. Narušen byl také sousední dům U Supa (čp. 563/I). Z domu U Bílého páva zbyla pouze pozdně barokní fasáda, která je výsledkem přestavby celého objektu po roce 1750. Dům stojící na místě až třech středověkých domů byl znovu vystavěn v roce 1949.RB [Růžena Baťková], čp. 557/I, in: Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov, Academia, Praha, 1996, s.