Dne 5. května 1945 večer vydal velitel zbraní SS Carl Friedrich von Pückler-Burghaus rozkaz, kterým nařídil použití německých vzdušných sil proti pražským povstalcům.Srov. Michal Plavec – Filip Vojtášek, Bomby na Květnou neděli. Letecká válka nad Prahou a okolím v březnu až květnu 1945, Svět křídel, Cheb, 2012, s. 281–293. Zahájeno bylo následujícího dne a mezi hlavní cíle patřila budova rozhlasu na Vinohradské třídě, oblast Václavského náměstí a historické jádro pravobřežní Prahy. Použity měly být trhavé a zápalné pumy. Následující den 7. května útočili především piloti III. skupiny Schlachtgeschwader 77. Jeden z letců Luftwaffe, poručík Willi Stampfl prohlásil, že když se budovu rozhlasu nedařilo najít (budova byla ovšem tak jako tak zasažena při jiných náletech), rozhodli se pumy shodit na „nějaký rohový dům na Václavském náměstí.“ Michal Plavec (ed.), Praha 1945 očima fotografa. Josef Voříšek (1902–1980), Svět křídel, Cheb, 2013, s. 77; Michal Plavec – Filip Vojtášek, Bomby na Květnou neděli. Letecká válka nad Prahou a okolím v březnu až květnu 1945, Svět křídel, Cheb, 2012, s. 293. Srov. Jiří Padevět, Průvodce protektorátní Prahou. Místa – události – lidé, Academia, Praha, 2013, s. 306. Jednalo se pravděpodobně o dům na rohu náměstí a tehdejší Weberovy třídy (dnes Washingtonovy), těžce poškozený pumou shozenou v podvečer.Michal Plavec – Filip Vojtášek, Bomby na Květnou neděli. Letecká válka nad Prahou a okolím v březnu až květnu 1945, Svět křídel, Cheb, 2012, s. 292-293. Toto bombardování poškodilo i další objekty na Václavském náměstí, například obchodní dům Prokop a Čáp (čp. 804/II). Další letecké útoky Luftwaffe do konce Pražského povstání znesnadňovalo špatné počasí.Michal Plavec – Filip Vojtášek – Peter Kaššák, Praha v plamenech. Nálety na hlavní město za druhé světové války, Svět křídel, Cheb, 2008, s. 411.

Bombou zničený dům zde stál od 80. let 19. století. Uliční síť byla v těchto místech v 19. století určena likvidací barokního opevnění Nového města. Dům měl čtyři patra a páté ustupující.JIM [Jiřina Muková], čp. 812/II, in: Růžena Baťková a kol., Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady, Academia, Praha, 1998, s. 456. Jeho výrazná věž v pohledu konkurovala budově Národního muzea.http://www.zastarouprahu.cz/base/vestniky/pdf/vestnik-2013-2.pdf, s. 17. (14. 6. 2017). Na parcele byl po válce v letech 1954–1957 postaven objekt obchodního domu autorů Maxe Gronwaldta a Jiřího Chvatliny, původně obchodní dům Pramen, později známý spíše jako Dům potravin. Po sametové revoluci zde sídlila pobočka obchodního domu Bílá Labuť, v současnosti je stavba využívána jako hotel.Jan E. Svoboda – Jindřich Noll – Vladislav Skala, Praha 1945–2003. Kapitoly z poválečné a současné architektury, Libri, Praha, 2006, s. 62–63, 325; Eliška Varyšová, „Nástavba Domu potravin soupeří s Národním muzeem“, in: Věstník klubu za Starou Prahu XLIII. (XIV.), č. 2/2013, s. 16–20.

Josef Sudek dům fotografoval, podobně jako většina tehdejších fotografů (např. Antonín Alexander z Památkového sboru), v monumentálním průhledu z rampy Národního muzea se sochou Čechie, které leží u nohou Labe a Vltava – alegorickými figurami od sochaře Antonína Wagnera (1885–1890).