Palác Kinských (Golz-Kinských), dominanta severovýchodní části Staroměstského náměstí, je pravděpodobně dílem pozdně barokního architekta Anselma Luraga z let 1755–1765 (účast Kiliána Ignáce Dientzenhofera podle dřívějších hypotéz byla vyloučena).
K paláci byly ve 30. letech 19. století připojeny oba sousední domy, U Půl zlaté hvězdy vlevo (bývalé čp. 607/I) a U Kamenného zvonu (čp. 605/I) vpravo. Domy byly upraveny Janem Ondřejem Krannerem mj. sjednocením fasád s centrálním palácem (druhý z nich byl později obnoven do své nejstarší podoby).
Samotný palác nebyl během Pražského povstání tolik narušen, na fotografii jsou patrná pouze dvě vyražená okna a několik rozbitých skleněných tabulí. Palác, jež je od roku 1949 dodnes jednou z budov Národní galerie v Praze, sehrál roli v komunistické propagandě. V pozdější interpretaci únorových událostí měl Klement Gottwald z balkónu paláce pronést 25. února historický projev, související s přijetím demisí nekomunistických ministrů a s převzetím moci komunistickou stranou. Onen projev, kde zazněla známá slova „Právě jsem se vrátil z Hradu“ ovšem předseda vlády Gottwald pronesl 25. února na jiném místě, konkrétně na Václavském náměstí. Z balkónu paláce Kinských mluvil ke shromážděným davům již 21. února.